Založit webové stránky nebo eShop

Zamenis longissimus

 

Užovka stromová
Zamenis longissimus (Laurenti, 1768)
- Chov a odchov

 

Popis:
Velikost: Celková velikost se pohybuje od 90 do 140 cm, na jihu Evropy pak až 200cm. Maximální délka se pak udává 160 cm pro střední Evropu (včetně ČR) a až 225 cm pro jižní Evropu. Pohlavní dimorfismus je vyvinut – samci jsou zpravidla větší než samice (neplatí ani v jednom případě u autora). Dalším znakem pohlavního dimorfismu je kořen ocasu, který se u samic rychle zužuje, zatímco u samců se může i mírně rozšiřovat.
 
Chov:
Terárium: Pro jedinou dospělou užovku postačí terárium 80 x 50 x 50 cm (délka x šířka x výška), samozřejmě vždy platí, že čím větší, tím lepší. Pro dospělý pár pak můžeme připravit terárium o rozměrech 100 – 120 x 50 – 60 x 50 – 60 cm (délka x šířka x výška). Pro zvětšení plochy terária je vhodné vytvořit na zadní i na bočních stěnách 3D pozadí s terasami, kde můžou užovky odpočívat.

 

Chov mláďat by měl probíhat v menších nádržích, které splňují všechny následující podmínky a postupně s růstem hada zvětšovat i terárium. Užovky 30 – 40 cm dlouhá můžeme začít chovat i v plastových boxech s dostatečným větráním o rozměrech cca 40 x 30 x 30 cm (délka x šířka x výška), při délce nad půl metru použijeme nádrže přibližně 60 x 30 x 30cm (délka x šířka x výška). Do finálního terária můžeme užovku přesunout ve velikosti kolem 70 - 80 cm.
 
Substrát: Jako ideální substrát se nám jeví směs písku (vhodný je písek do dětských pískovišť nebo betonářský písek – různá zrnitost) a rašeliny (v poměru 2:1 až 1:1) s trochou mulčovací kůry. Samozřejmě je ideální používat písek a mulčovací kůru alespoň trochu proschlé. K dekoračním účelům ještě po povrchu rozprostřeme štěrk nebo mramorovou drť. Vše završíme kousky malých větviček, sušeným listím (buk, dub) nebo jehličím.
 
 
 
 
 Vybavení terária: Za základní vybavení terária považujeme misku na vodu (tak velká, aby si do ní mohl had stočit celý), 2 úkryty - jeden suchý v teplé části terária (např. dostatečně velký plát korkové kůry), druhý vlhký v chladné části terária (např. plastová krabice naplněná vlhkým rašeliníkem) a větve (např. dub korkový) - dostatečně silné, aby užovku unesly, dostatečně členité a v dostatečném množství.
Dále můžeme do terária dekoračně použít trsy a drny usušené trávy, větší valouny bílého vápence nebo menší pláty kůry a vytvořit tak „prolézačku“ s větším počtem úkrytů.
Rostliny můžeme při dostatečné péči použít i živé (vytváří daleko lepší mikroklima v teráriu), obecně se ale k takto velkým a mohutným hadům doporučují spíše rostliny umělé.
 
Vytápění a osvětlení: Vytápění terária lze nejjednodušeji zajistit pomocí žárovky, dalšími variantami jsou topné kabely nebo topné rohože. Teplota v jednotlivých částech terária by měla být různá, aby si had mohl vybrat vhodnou teplotu. Pod/Nad zdrojem může teplota šplhat lehce nad 30oC, v nejchladnější části by se pak měla pohybovat okolo 24oC. Pokud se užovky nechystáme zazimovat, může se doba vytápění pohybovat okolo 10 hodin denně. V našem chovu se osvědčily bodové (reflektorové) žárovky nebo halogenové bodové (reflektorové) žárovky o síle 40 – 60 W dle velikosti terária. Vždy je nutné teploty v teráriu proměřit!
Dostatečné osvětlení terária zajistíme pomocí lineárních zářivek s denním spektrem. Ty simulují přirozenou fotoperiodu a můžeme je nechat svítit i 12 hodin denně, pokud hady zrovna nepřipravujeme na hibernaci. Zářivky s podílem UV – B nejsou třeba.
Vytápění i osvětlení je vhodné zapojit do mechanických nebo digitálních spínacích hodin, které zajistí zapnutí/vypnutí přesně v požadovanou dobu.
Na noc veškeré osvětlení a vytápění vypneme a necháme teplotu klesnout na pokojovou (ideálně kolem 20oC).

 
Krmení: Mláďata krmíme jednou až dvakrát týdně dle kondice užovky, velikosti a množství krmení. Krmení by nemělo být větší než nejtlustější část těla hada.
Dospělce krmíme jednou za 10 až 14 dní. Překládáme myši, potkany nebo krysy malé, tzv. mastomyši (ostatních hlodavců je lepší se vyvarovat: morčata a osmáci – mohou nastat problémy kvůli trávení jejich srsti, pískomilové – může se na ně vytvořit návyk, kdy hadi pak odmítají ostatní krmné hlodavce). Jídelníček můžeme zpestřit jednodenními kuřaty.
Krmení můžeme předkládat živé (pak je třeba hlídat, aby nedošlo k pokousání hada a pokud užovka nejeví o krmení zájem, musíme ho okamžitě z terária vyndat), čerstvě usmrcené nebo rozmražené (např. z dlouhé pinzety nebo peánu). Krmení rozmraženými hlodavci má tu výhodu, že pokud si nechováme hlodavce sami, můžeme si krmení uložit v mrazáku do zásoby.
 
Hibernace: Zimní spánek je pro zvířata pocházející z Evropy (a nejen z ní) naprosto nezbytný jak kvůli metabolismu, tak kvůli rozmnožování. Období zimního odpočinku bychom měli dopřát i mláďatům, proto je velmi důležité uvědomit si již před koupí užovky, zda jsme schopni zajistit vhodné zimoviště. Zimovat však můžeme pouze zvířata zdravé a v dobré kondici. Pokud jsme nuceni hibernaci ukončit, musí k tomu dojít opět postupným zvyšováním teploty, nikoliv okamžitým návratem na normální teplotu. Další zásada říká, že než zimovat špatně, raději nezimovat vůbec.
Samotné hibernaci by měla předcházet řádná příprava spočívající v postupném snižování teploty a délky osvětlení, během této přípravy již zvířata nekrmíme.
Naše příprava na zimování začíná již měsíc před samotným zimováním, tj. v půlce října. Postupně snižujeme teplotu v místnosti a zkracujeme dobu osvitu a ohřevu terária i místnosti – přibližně po týdnu ubereme vždy 2 hodiny – osvětlení se o hodinu později zapne a o hodinu dříve vypne (nastavením na spínacích hodinách). Poslední týden před umístěním zvířat do zimovacích nádrží (dostatečně velké boxy z tmavého plastu, se suchým rašeliníkem a jedním vlhkým místem u misky, korkovou kůrou jako úkrytem a menší miskou s vodou) vypneme všechna světla a topení v místnosti (teploty ideálně kolem 15oC). Poté umístíme hady do hibernačních nádrží, kde je necháme cca 4 dny v klidu a poté je přesuneme do vhodných teplot.
Ideální teplota je kolem nebo lehce pod 10oC, tedy rozmezí 7 až 10oC. Dospělá zvířata můžeme v těchto teplotách nechat 3 až 4 (někdy dokonce až 5) měsíce, zatímco mláďata zimujeme přibližně 2 měsíce. Kontrolu zvířat provádíme jednou týdně, kdy dolijeme vodu a zkontrolujeme stav chovanců. Vždy se ale snažíme hady rušit co nejméně!
Ukončení zimování probíhá obdobně jako příprava na zimování, pouze obráceně. Nedříve vyndáme zimovací nádrže ze zimoviště do cca 15oC, kde je necháme asi 4 dny, poté přendáme hady do nevytápěných a neosvětlených terárií (cca týden). Po zapnutí prodlužujeme postupně dobu vytápění a osvětlení až dosáhneme normální délky.
 
 
Odchov:
K páření dochází asi dva týdny až měsíc po skončení zimování. Samička klade snůšku, nejčastěji o 6 – 16 (4 – 12, ale i až 18) vejcích dlouhých až 40 mm. Vejce přendáme do krabičky s větráním (několik děr ve víčku a na bocích) a vlhkým vermikulitem, snůšku mírně zahrneme substrátem a přesuneme do inkubátoru, do teploty 27oC. Mláďata dlouhá okolo 27 cm (vzácněji i 35 cm) se za těchto teplot líhnou po přibližně 60 dnech (při teplotách 25 – 29oC inkubace trvá 55 – 65 dnů, ale i 47 – 49 dnů). Většina přijímá myší holata bez problémů po prvním svleku, ale vyskytnou se i jedinci, kteří nějakou dobu odmítají hlodavce a je třeba je krmit uměle nebo zazimovat (2 měsíce při teplotách 10 – 13oC). Mláďata je lepší držet ze začátku samostatně, případy kanibalismu jsou známy. 
( Informace použity z článku chovatele a herpetologa Petra Papežíka )

 

 


TOPlist